Možná jste to už zažili. Vejdete do místnosti a okamžitě se vám chce zhluboka nadechnout a hodit všechno za hlavu. Nebo naopak vstoupíte do kanceláře a najednou máte pocit, že byste dokázali přepsat celou encyklopedii za jedno odpoledne. Není to žádná magie, i když to tak občas vypadá. Jsou to barvy. Ty potvůrky totiž neútočí jenom na naše oči, ale prokopávají si cestu rovnou do mozku, kde tahají za nitky našich emocí a výkonu.
V interiérovém designu se často mluví o trendech, o tom, co letí v Miláně nebo co se zrovna postuje na Pinterest. Jenže barva na stěně není jenom dekorace. Je to v podstatě tichý spolubydlící, který s vámi mluví 24 hodin denně. A popravdě, někdy tenhle spolubydlící dost nepříjemně křičí, když by měl raději šeptat.
Proč nás barvy vlastně ovlivňují?
Než se pustíme do konkrétních kýblů s barvou, pojďme si na chvíli posvítit na to, co se děje pod kapotou našeho těla. Naše sítnice není jen pasivní snímač. Když světlo určité vlnové délky (což je fyzikální podstata barvy) dopadne do oka, spustí to v hypotalamu hotové řetězové reakce. Tahle malá část mozku totiž diriguje náš endokrinní systém.
Vysvětlím to jednoduše: vidíte sytě červenou a tělo do krve pošle trochu adrenalinu. Zrychlí se tep, lehce stoupne tlak. Naopak měkká modrá vysílá signál k produkci melatoninu – hormonu, který nám říká, že je čas jít „do peřin“. Je to fascinující, že? Máme v sobě takový biologický přepínač a barvy jsou prsty, které na něj mačkají.
Vlastně je docela s podivem, kolik lidí si vymaluje ložnici křiklavě oranžovou jen proto, že byla v akci, a pak se diví, že do dvou do rána koukají do stropu jako po pěti espressech.
Ložnice: Svatyně klidu, nebo vizuální kofein?
Ložnice je místo, kde chceme vypnout. Doslova. Pokud se vám nedaří usnout, možná za to nemůže jen ten pozdní seriál, ale i odstín vašich stěn.
Modrá jako sázka na jistotu
Studie (a není jich málo) se shodují, že lidé v modrých ložnicích spí nejdéle. Modrá totiž snižuje krevní tlak a tepovou frekvenci. Ale pozor, není modrá jako modrá. Pokud zvolíte studenou, „nemocniční“ modrou, budete se cítit spíš jako na operačním sále než v bavlnce. Hledejte odstíny jako námořnická modř, břidlicová nebo jemná nebeská. Tyhle barvy navozují pocit bezpečí.
Šalvějová: Hit, který neomrzí
Jestli modrá není váš šálek čaje, zkuste šalvějovou zelenou. Zelená je barva přírody a naše oči ji vnímají jako nejvíc uklidňující, protože na její zpracování nepotřebují tolik úsilí. Šalvějová má v sobě navíc špetku šedé, což jí dodává na dospělosti a eleganci. Víš co? Funguje to skvěle i jako pozadí pro dřevěný nábytek.
Na co si dát bacha:
- Fialová: I když vypadá luxusně, v ložnici je to trochu rebel. Stimuluje totiž kreativní myšlení a může vyvolávat živé, až příliš intenzivní sny.
- Šedá (ta studená): Často sklouzává k depresi. Pokud chcete šedou, hledejte „greige“ – mix šedé a béžové. Je teplejší a útulnější.
Pracovna: Kde se rodí nápady (a nemizí pozornost)
Tady se láme chleba. Home office se stal standardem, ale ruku na srdce, kolik z nás pracuje v koutě, který nás spíš ubíjí, než motivuje? V pracovně potřebujeme dvě věci: soustředění a energii.
Žlutá pro kreativce
Pokud se živíte psaním, malováním nebo vymýšlením strategií, sáhněte po žluté. Ale ne po té reflexní, co nosí cestáři. Mluvím o barvě hořčice nebo slunečnic. Žlutá stimuluje levou hemisféru a povzbuzuje intelekt. Jen to s ní nepřehánějte – jedna stěna bohatě stačí. Příliš mnoho žluté totiž u některých lidí vyvolává úzkost nebo podrážděnost.
Tmavě zelená pro hlubokou práci
Potřebujete se celé hodiny hrabat v tabulkách nebo kódu? Tmavě zelená (forest green) je váš nejlepší kamarád. Pomáhá udržet pozornost po dlouhou dobu bez toho, aby unavovala oči. Je to takový vizuální balzám, který vás drží při zemi, když se termíny začínají sypat.
Malá odbočka k osvětlení: Můžete mít sebedokonalejší barvu, ale když na ni pustíte blikající zářivku s modrým světlem, celá psychologie jde do háje. Barva stěny se mění s barvou světla. Teplé bílé světlo (kolem 2700 K) barvy zjemňuje, studené kancelářské světlo (nad 5000 K) je vytahuje do technické syrovosti.
Obývák: Srdce domu, kde se mluví
Obývací pokoj je multifunkční monstrum. Díváme se tam na filmy, hostíme návštěvy, občas tam i jíme nebo si hrajeme s dětmi. Tady potřebujeme barvy, které spojují.
Zemité tóny a „terracotta“
V posledních letech se vracíme k přírodě, a je to dobře. Terakotová, okrová nebo teplá béžová vytvářejí pocit tepla. Tyto barvy jsou společenské. Podporují komunikaci a vyvolávají pocit pohostinnosti. Popravdě, v takovém pokoji se návštěvy zakecají mnohem déle než v minimalistickém bílém „akváriu“.
Dynamika s akcenty
Bílá není špatná, je to skvělé plátno. Ale pokud máte všechno bílé, může to působit sterilně až úzkostně. Zkuste jednu stěnu v barvě „teal“ (modro-zelená). Je to barva, která v sobě má klid modré i energii zelené. Je to takový malý trik, jak místnosti dodat hloubku a charakter bez toho, abyste ji opticky zmenšili.
Kuchyně a jídelna: Chuť k jídlu prochází očima
Všimli jste si někdy, že fastfoody jsou skoro vždycky červeno-žluté? Není to náhoda. Červená totiž zvyšuje chuť k jídlu a nutí nás jíst rychleji. Pokud držíte dietu, červená kuchyně je v podstatě sabotáž.
- Oranžová a červená: Skvělé pro jídelny, kde chcete, aby se lidé bavili a užívali si jídlo. Působí hřejivě a povzbudivě.
- Světle modrá: Tady pozor. Modrá potravina v přírodě skoro neexistuje (kromě borůvek, ale i ty jsou spíš fialové). Modrá barva v kuchyni podvědomě potlačuje chuť k jídlu. Takže pokud se snažíte omezit noční nájezdy na lednici, možná je modrá právě pro vás.
Časté chyby aneb Jak si to nepokazit
Tady je ta věc: lidé se často bojí barev a skončí u „padesáti odstínů šedi“. Jenže šedá bez kontrastu je jako jídlo bez soli. Nudné, mdlé a po čase otravné. Tomuto trendu se v odborných kruzích občas přezdívá „millennial grey“ a věřte mi, psychice moc nepomáhá. Člověk v takovém prostředí začne po čase emočně otupovat.
Další chybou je ignorování textury. Matná barva světlo pohlcuje a působí útulně, zatímco lesklá barva ho odráží a může působit agresivně. Když vybíráte barvu v hobbymarketu, nenechte se zmást těmi malými vzorníčky. Na celé stěně bude barva vždycky působit o dva odstíny tmavěji a sytěji.
Proto kupte tester. Malý kelímek barvy stojí pár korun. Natřete metr čtvereční na stěnu a pozorujte ho ráno, v poledne i večer při lampičce. Budete překvapení, jak se ta „krásná písková“ může v podvečer změnit v „podivně nažloutlou“.
Barvy nejsou dogma, ale nástroj
Na konci dne je nejdůležitější to, jak se v tom cítíte vy. Pokud milujete černou a uklidňuje vás, dejte si ji klidně do ložnice – s dobrým osvětlením a doplňky může vypadat naprosto úchvatně. Psychologie barev nám dává mapu, ale cestu si volíme sami.
Někdy stačí jen malá změna. Nemusíte hned přešívat celý byt. Stačí vyměnit polštáře, pověsit nový obraz nebo vymalovat tu jednu jedinou stěnu za pracovním stolem. Uvidíte, že se vám najednou bude ráno vstávat o něco lehčeji.
Možná je čas přestat o tom jen přemýšlet a prostě jít a koupit ten váleček. Co myslíte, která barva by vašemu domovu teď nejvíc slušela?
Co když mám v pokoji nízký strop, jakou barvu mám dát na něj?
Většinou se doporučuje klasická bílá, která prostor opticky „otevře“ a zvedne. Pokud ale chcete místnost zútulnit, zkuste strop vymalovat o jeden až dva odstíny světlejší barvou, než jsou stěny – vytvoříte tím jemný gradient, který nepůsobí tak tvrdě.
Má barva stěn vliv i na to, jak vnímáme teplotu v místnosti?
Je to neuvěřitelné, ale barvy nás dokážou „přelstít“ i fyzicky. V místnostech vymalovaných teplými barvami, jako je cihlová nebo okrová, lidé subjektivně vnímají teplotu o 2 až 3 stupně vyšší než v místnostech studeně modrých.
Jak barvy ovlivňují lidi se zrakovým postižením nebo barvoslepostí?
Pro tyto lidi je mnohem důležitější než samotný odstín tzv. světelný kontrast a sytost. Pokud kombinujete barvy pro někoho s poruchou barvocitu, soustřeďte se na to, aby měly sousední plochy výrazně jiný jas, což jim pomůže v lepší orientaci v prostoru.
Zdroje
- Heller, Eva (2004). Psychologie barev: jak barvy působí na city a rozum. Toto je v podstatě bible oboru. Autorka na základě rozsáhlých průzkumů rozebírá, proč určité barvy vnímáme univerzálně a jak se jejich význam mění v kontextu. Odkaz: https://www.databazeknih.cz/knihy/psychologie-barev-55869
- Elliot, Andrew J. (2015). Color and Psychological Functioning. Odborný přehled publikovaný v Current Directions in Psychological Science, který vysvětluje, jak barvy ovlivňují naše chování bez našeho vědomého vědomí. Odkaz: https://doi.org/10.1177/0963721414555236
- Mahnke, Frank H. (1996). Color, Environment, and Human Response. Kniha, která se zaměřuje specificky na interiérový design a architekturu. Řeší vliv barev na biologické rytmy a psychickou pohodu v pracovním prostředí. Odkaz: https://www.wiley.com/en-us/Color%2C+Environment%2C+and+Human+Response-p-9780471286676
- University of Sussex & G.F Smith (2017). The World’s Favourite Colour Report. Rozsáhlá studie o emocionálních asociacích s barvami, která potvrdila, že tmavě modrá a šalvějově zelená patří k nejvíce uklidňujícím odstínům na světě. Odkaz: https://gfsmith.com/worlds-favourite-colour
